Akademický styl psaní: co to je a nejčastější chyby

Objektivní tón a třetí osoba

Piš ve třetí osobě nebo v pasivu: výzkum ukázal místo zjistil jsem. U popisu metodických rozhodnutí je v pořádku první osoba množného čísla, třeba zvolili jsme kvalitativní přístup. Rozlišuj tyhle dvě roviny: metodika snese tvůj hlas, výsledky ne.

Přesnost místo mlhavých frází

Slova jako hodně nebo různé jsou vlajka, že větu potřebuješ přepsat na konkrétnější tvrzení, a nejdráž tě stojí tam, kde máš nejmíň místa, tedy v abstraktu. Tam, kde si nejsi jistý, nešpekuluj a nezastírej to obecnou frází, ale použij hedging jazyk: zdá se, že, výsledky naznačují. Je to legitimní akademický nástroj na nejistá zjištění, ne slabost textu.

Jak postavit odstavec

Jeden odstavec, jedna myšlenka: topic sentence, která ji otevře, pak důkazy nebo argumentace, a nakonec přechod k dalšímu odstavci, což je v malém přesně to, na čem stojí stavba teoretické kapitoly. V praxi to znamená pět až osm vět. Kratší odstavec obvykle signalizuje, že myšlenka není domyšlená, delší že do sebe tlačíš dvě různé myšlenky.

Nejčastější chyby

V praxi se pořád dokola opakují čtyři chyby, a všechny se dají odchytit při vlastní korektuře, pokud víš, co hledat.

• Nekonzistentní střídání osoby (jednou jsem zjistil, jinde výzkum ukázal, bez jasného pravidla kdy které).
• Mlhavá zobecnění bez čísel (hodně respondentů místo 68 % respondentů).
• Jednovětné odstavce, které netvoří myšlenkový celek.
• Zkopírované formulace ze zdrojů, které stylisticky nesedí do zbytku textu, a nepomůže jim výměna synonym, ale parafrázování bez plagiátu.

Jak to zautomatizovat

AIPráce generuje text rovnou v akademickém stylu cílového jazyka, takže třetí osoba, hedging jazyk i stavba odstavců sedí od první verze a nemusíš to dohánět v korektuře.