Akademický styl psaní: co to je a nejčastější chyby

Objektivní tón a třetí osoba

Rada "piš ve třetí osobě" je jen polovina pravdy a ta druhá stojí ve směrnici tvé fakulty. Směrnice děkana Ekonomické fakulty TUL č. 1/2019 v Čl. 3 odst. 7 říká: "Závěrečná práce je psána v trpném rodě, nevhodné je uvádět subjektivní, nedostatečně podložené názory autora." Ta samá směrnice se v Čl. 1 odvolává na směrnici rektora č. 5/2018, takže pravidlo má dvě úrovně, univerzitní a fakultní, a hledat musíš obě.

Co se nemění ani u jednoho registru: vlastní názor a vlastní hodnocení do textu nepatří. Metodická rozhodnutí můžeš přiznat přímo, "v práci jsme zvolili kvalitativní přístup", ale výsledky musí znít jako zpráva o realitě. Nejtvrdší je to v částech úvod a závěr, kde o své práci píšeš nejvíc.

Přesnost místo mlhavých frází

Slova jako "hodně" nebo "různé" jsou vlajka, že větu potřebuješ přepsat na konkrétnější tvrzení, a nejdráž tě stojí tam, kde máš nejmíň místa, tedy v abstraktu. Na větu "hodně firem používá cloud" se oponent zeptá kolik, takže do ní patří číslo, průzkum a rok. Tam, kde si jistý nejsi, nespekuluj a použij hedging jazyk: "zdá se, že", "výsledky naznačují". Je to legitimní akademický nástroj na nejistá zjištění, ne slabost textu.

Mlhavou větu nezachrání jiné slovo, ale jiné tvrzení. Slovník má smysl naopak tehdy, když tvrzení přesné máš a nevíš, jestli slovo v odborném textu obstojí. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR na prirucka.ujc.cas.cz odpoví na pravopis i na tvary slov a vedle slovníkové části má i výkladovou, kde si dohledáš celý jazykový jev. Soulad s aktuálním vydáním pravidel českého pravopisu ostatně směrnice EF TUL v Čl. 3 odst. 3 přímo vyžaduje.

Jak postavit odstavec

Jeden odstavec, jedna myšlenka: topic sentence, která ji otevře, pak důkazy nebo argumentace, a nakonec přechod k dalšímu odstavci. V malém je to přesně to, na čem stojí stavba teoretické kapitoly. V praxi to znamená pět až osm vět: kratší odstavec obvykle signalizuje, že myšlenka není domyšlená, delší že do sebe tlačíš dvě různé myšlenky. Členění práce má ve směrnici EF TUL celý Čl. 4, ale nejmenší jednotka, kterou vyjmenovává, je kapitola. Odstavec je pod ní a tam už rozhoduješ ty.

Nejčastější chyby

V praxi se pořád dokola opakují čtyři chyby a všechny se dají odchytit při vlastní korektuře, pokud víš, co hledat. Typografickou část za tebe popíše i směrnice: EF TUL k ní má Přílohu B, která základní typografická pravidla shrnuje na jednom místě, a ty čtyři níže si projdi jednu po druhé ještě před odevzdáním.

• Nekonzistentní střídání osoby: v jednom odstavci "analyzoval jsem data", ve druhém "výzkum ukázal". Vyber si registr na začátku a drž se ho v celé práci.
• Mlhavá zobecnění bez čísel: "situace se v posledních letech výrazně změnila" bez toho, které roky, jaká změna a jaké číslo.
• Jednovětné odstavce: vypadají jako poznámky, ne jako argumentace, a naznačují, že myšlenka nebyla dotažená.
• Zkopírované formulace ze zdrojů, které stylisticky nesedí do zbytku textu: větu z populárního článku poznáš uprostřed odborného odstavce na první přečtení, a nepomůže jí výměna synonym, ale parafrázování bez plagiátu.

Registr z první verze, ne z korektury

Registr se vyplatí řešit při psaní, ne až při korektuře. AIPráce generuje text rovnou v akademickém stylu cílového jazyka: jeden zvolený registr napříč všemi kapitolami, hedging jazyk u nejistých zjištění a odstavce s topic sentence. Vlastní kontrolu ani posudek vedoucího ti to nevezme, ale stylistiku neřešíš v každé kapitole znovu.