ISO 690: jak citovat v bakalářské práci

Dvě metody ISO 690: vyber jednu a drž se jí

ISO 690 zná víc metod odkazování; na českých školách se používají hlavně dvě. Metoda jméno-datum (harvardský systém): v textu uvedeš (Novák, 2021, s. 45) a seznam literatury je řazený abecedně. Číselná metoda: v textu je odkaz [12] a seznam je řazený podle pořadí citování. Kterou metodu použít, určuje směrnice fakulty; nikdy je nemíchej. Verze normy se přitom mění: od 1. 12. 2022 platí vydání ČSN ISO 690:2022, takže příručka, která popisuje starší verzi, ti ukáže jiný tvar záznamu, a závazná je ta, kterou uznává tvoje fakulta.

Příklady: kniha a článek

Záznam knihy má v metodě jméno-datum pevné pořadí prvků: příjmení velkými písmeny s iniciálou jména, rok, název díla, místo vydání, vydavatel a ISBN. Odkaz v textu z toho vybere jen příjmení, rok a stranu, aby čtenář věděl, který záznam v seznamu literatury má hledat.

U článku vstupuje mezi autora a strany hostitelský zdroj, tedy název časopisu za předložkou In, a za ním ročník, číslo a rozsah stran, na konci ISSN. Tyhle čtyři údaje dopisuješ naposled, a když je dopisuješ po paměti, přestanou sedět s článkem, který jsi četl.

Web, Wikipedie a online zdroje

Online zdroj má proti knize tři prvky navíc: datum publikování, datum citování a URL, na které jsi dokument skutečně četl. Podle stejné logiky se skládá i záznam pro ChatGPT nebo jiný AI nástroj. Datum citování píšeme jako [cit. 2026-09-14] a jestli tvoje fakulta předepisuje jiný tvar, má to ve své směrnici.

Wikipedii takhle zapisuješ jen tehdy, když ti vedoucí její použití výslovně dovolí; jinak je rozcestníkem k primárnímu zdroji a citovat máš to, na co odkazuje ona. Kdy zdroj obstojí a kdy ne, řeší jak zdroj najít a ověřit. Když ji citovat smíš, klikni v nástrojích stránky na "Trvalý odkaz": do adresy přidá číslo verze, takže záznam ukazuje na text, který jsi četl.

Parafráze vs. přímý citát

Přímý citát je doslovný přepis v uvozovkách s číslem strany a používej ho výjimečně, na definice a formulace, kde záleží na přesném znění. Všechno ostatní parafrázuj, tedy řekni myšlenku vlastními slovy a uveď zdroj. To, jak správně parafrázovat, je samostatná technika a výměna synonym jí není.

Seznam literatury: pravidla, která se kontrolují

Tady se nekontroluje styl ani obsah, ale mechanická shoda, a pět pravidel níž projdeš za jeden večer, aniž bys musel znát téma.

• Každý zdroj citovaný v textu musí být v seznamu a naopak (párování kontroluje oponent i software), a správně citovanou pasáž pak umíš při kontrole originality vyřadit z procenta shody
• Jednotný formát: všechny knihy stejně, všechny články stejně, do poslední čárky
• Abecední řazení u metody jméno-datum, pořadí citování u číselné metody
• U online zdrojů vždy datum citování [cit. RRRR-MM-DD] a funkční URL
• Sekundární citování (Novák in Kovářová) jen výjimečně, když je původní zdroj nedostupný

Nejčastější chyby

Chyby níž nevznikají z neznalosti, ale z pořadí práce, a proto mají všechny jednu opravu: citovat průběžně podle ČSN ISO 690, hned při první zmínce o zdroji.

• Míchání stylů: polovina odkazů (Novák, 2021), polovina [12]
• Citace doplněná na konci psaní: nesedí strana, ročník ani vydání
• Wikipedia a blogy jako nosné zdroje místo odborné literatury
• Chybějící čísla stran u přímých citátů
• Seznam literatury sestavený ručně s překlepy ve jménech a letech

Citace vznikají při psaní, ne po něm

Citační aparát je přesně ten typ práce, který se vyplatí svěřit nástrojům: citační manažery (Zotero, Mendeley) nebo generátor, který cituje průběžně. AIPráce vkládá odkazy podle ISO 690 přímo při generování textu, používá jen ověřené reálné zdroje a seznam literatury sestavuje automaticky v jednotném formátu. Ty pak už jen kontroluješ.