Jak zvolit a naplánovat praktickou část

Ptáš se, jakou praktickou část si vybrat, a správná odpověď nezávisí na tom, co tě baví dělat. Závisí na tématu a oboru práce a na tom, co jsi v teoretické části slíbil zkoumat.

Praktická část

Volba vyplývá z tématu, ne z chuti

Hodně studentů si vybere dotazník, protože se zdá rychlejší, nebo rozhovory, protože působí méně statisticky náročně, a oponent nesoulad mezi tématem a metodou vidí okamžitě. Pokud píšeš o finanční analýze podniku nebo o hodnocení výkonnosti firmy, patří tam analýza reálné společnosti a jejích výkazů. Pokud je téma z marketingu nebo z chování spotřebitele, potřebuješ data od vzorku lidí, tedy dotazníkové šetření. Pokud jde o řízení lidí nebo o organizační kulturu, kvantitativní dotazník často nestačí, protože ty jevy se lépe zachytí rozhovory nebo případovou studií jedné firmy. Odpověz si proto nejdřív, co přesně chceš dokázat nebo změřit, a teprve potom vyber metodu; ze stejné otázky se odvíjejí i výzkumné otázky.

Sub-cíle musí mluvit stejným jazykem jako teorie

Tohle většina prací podcení, a přitom to oponent kontroluje jako první. Dívá se, jestli praktická část na teoretickou opravdu navazuje, nebo je to jen druhá, nesouvisející polovina dokumentu. Pokud jsi v teorii definoval finanční stabilitu přes konkrétní ukazatele, praktická část musí měřit přesně ty samé, ne nové, které si vymyslíš po cestě. Pokud jsi pracoval s modelem spokojenosti zákazníka o třech dimenzích, dotazník stojí na stejných dimenzích, ne na rámci, který jsi našel později. Sub-cíle praktické části proto nepiš znovu, přepisuješ je z cílů z úvodu a ve stejném znění se objeví i v kapitole metodika. Tahle provázanost dělá z práce jeden celek místo dvou textů sešitých dohromady, a co dělat, když se obě části rozejdou, je samostatné téma.

Odkud brát reálná data, ne odhady

Při analýze firmy nebo odvětví sáhni po veřejných zdrojích dřív, než začneš čísla odhadovat: Český statistický úřad vystavuje svá data ve Veřejné databázi, od cen a inflace po národní účty, a Eurostat nabízí srovnatelná data napříč EU. Účetní závěrky konkrétní firmy najdeš ve Sbírce listin veřejného rejstříku, který vede Ministerstvo spravedlnosti, takže analýza firmy z veřejných zdrojů není nouzové řešení, ale plnohodnotná cesta. Tyhle zdroje jsou zdarma a oponent si je dokáže sám ověřit, což je přesně to, co hledá. Pokud si data sbíráš sám, postup od nástroje po vzorek řeší jak data posbírat.

Zadání: volba, kterou pak obhajuješ

Typ praktické části se v určitém bodě přestane dát vyměnit, protože se zapíše do zadání práce. Závazná je směrnice nebo opatření děkana tvé fakulty a nad nimi studijní a zkušební řád, který zákon č. 111/1998 Sb. řadí mezi vnitřní předpisy vysoké školy. Než k tomu dojde, ověř si tři věci: jestli se k datům vůbec dostaneš, jestli je stihneš posbírat a jestli je máš čím vyhodnotit. Pokud kterákoli z těch tří odpovědí spadne, typ vyměň teď, ne měsíc před odevzdáním.

Jedna sada cílů, ne dva texty

Vazba mezi teorií a praxí je práce na struktuře, ne na stylu, a šablona od fakulty ji neudrží. AIPráce generuje sub-cíle praktické části ze stejné sady cílů a pojmů, které použila v teoretické části, takže obě poloviny pracují se stejnou terminologií. Typ praktické části ani přístup do firmy za tebe nevybere.

Časté otázky

Můžu zkombinovat analýzu firmy a dotazník v jedné práci?

Ano, pokud to téma opravdu vyžaduje, třeba když chceš finanční analýzu firmy doplnit názorem jejích zákazníků. Musíš ale mít kapacitu zpracovat oba typy dat poctivě, jinak se práce rozplyne a ani jedna část nebude dost hluboká.

Co když firma, kterou chci analyzovat, odmítne dát interní data?

Postav analýzu na veřejných zdrojích, tedy na účetní závěrce ze Sbírky listin a na datech Českého statistického úřadu nebo Eurostatu. Většina finanční a odvětvové analýzy se dá udělat bez jediného interního dokumentu od firmy.

Kolik respondentů nebo rozhovorů potřebuju, aby to oponent uznal?

Žádné celostátní číslo neexistuje. Rozsah vzorku vyplývá z toho, co chceš tvrdit, a domluvíš si ho s vedoucím práce ještě před sběrem. U kvalitativních rozhovorů je kritériem nasycení témat, ne počet, takže ho zdůvodňuješ v metodice.

Ověřené zdroje

Primární dokumenty, ze kterých článek vychází. Otevři si je a zkontroluj mě.

  1. Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, konsolidované znění na Zákony pro lidizakonyprolidi.cz
  2. Český statistický úřad, Veřejná databázecsu.gov.cz
  3. Ministerstvo spravedlnosti ČR, portál s Veřejným rejstříkem a Sbírkou listinmsp.gov.cz
  4. Eurostat, statistický úřad Evropské unie, databázeec.europa.eu
Další články z blogu