Jak sbírat data pro praktickou část

Řešíš, jak nasbírat data do praktické části, a chceš se rozhodnout dřív, než začneš psát metodiku. Máš tři reálné cesty: dotazník, rozhovor a analýzu konkrétní firmy z veřejných dat.

Dotazník: když potřebuješ počty a názory od více lidí

Dotazník má smysl tehdy, když zkoumáš postoje nebo chování větší skupiny lidí a potřebuješ z nich čísla. Číslo 30 respondentů, které komerční weby opakují bez zdroje, ber jako odhad, závazné je zadání vedoucího a směrnice tvé fakulty, a jak vzorek i otázky postavit, rozebírá celý návod na dotazník.

Rozhovor: když potřebuješ hloubku, ne počet

Rozhovor, strukturovaný nebo polostrukturovaný, sedí tam, kde jde o hloubku od malého počtu expertů, ne o statistickou reprezentativnost. Pokud píšeš o rozhodovacích procesech ve firmě nebo o zavádění nového systému, 3 až 5 kvalitních rozhovorů ti dá víc než stovka povrchních odpovědí z dotazníku. Scénář otázek si připrav dopředu, i u polostrukturovaného rozhovoru: improvizace před manažerem se nevyplácí. Souhlas s nahráváním si vyžádej ještě před první otázkou, ideálně písemně nebo nahraný na začátku záznamu. Chrání tě to při GDPR i u obhajoby, když se komise zeptá, odkud data máš.

Firemní analýza: když je předmětem zkoumání konkrétní firma

Pokud je tvým tématem management nebo financování a předmětem zkoumání konkrétní firma, nejsilnější data jsou ta, která firma sama zveřejnila. Účetní jednotky zapsané do veřejného rejstříku podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu uložením do sbírky listin. Lhůta je nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne, takže nejnovější závěrka bývá o rok starší, než čekáš, a rok svých dat si napiš přímo do metodiky. U firmy, která vznikla nedávno, tam navíc nemusí být víc než jedna závěrka, a srovnání v čase ti pak vypadne. Sbírku listin najdeš u veřejného rejstříku na justice.cz, identifikační údaje firmy v registru ARES na ares.gov.cz, obojí veřejně a bez registrace. Interní data z praxe jsou bonus, základ z veřejných registrů tam ale má být vždy, a celá firemní analýza bez interních dat se dá postavit výhradně na nich.

Jak se rozhodnout, když si nejsi jistý

Zkus si položit jednu otázku: co stojí ve středu tvé výzkumné otázky? Skupina lidí a čísla vedou k dotazníku, pár expertů a potřeba pochopit proč vede k rozhovoru, jedna firma jako celek vede k firemní analýze. Kombinovat se to dá, třeba firemní analýza doplněná rozhovorem s manažerem, dvojí sběr ale znamená i dvojí prostor na otázky oponenta. Zvažuj to proto jen tehdy, když ti to metodika fakulty doporučuje nebo přímo vyžaduje. Ať vybereš cokoliv, postup popíšeš v kapitole metodika a čísla z něj zpracuješ podle toho, jak funguje vyhodnocení dat.

Co stojí ve středu tvé výzkumné otázky
Koho nebo co vlastně zkoumáš?
  • Skupinu lidí a chceš číslaDotazníkVzorek a distribuční kanál si ověř předem.
  • Pár expertů a chceš pochopit pročRozhovorScénář předem, souhlas s nahráváním na začátku.
  • Jednu firmu jako celekFiremní analýzaZávěrky ze sbírky listin.

Čísla z výkazů, ne z odhadu

Přepisování tabulek z výkazů do Wordu je přesně ten typ práce, který se vyplatí předat nástroji, podobně jako bibliografii řeší citační manažery. AIPráce převezme nahranou účetní závěrku nebo výroční zprávu a přepočítá z ní ukazatele přímo do praktické části včetně tabulek. Dotazník ani rozhovory za tebe nenasbírá, to zůstává tvoje práce.

Časté otázky

Kolik respondentů potřebuji, aby dotazník obstál?

Univerzální číslo neexistuje. Číslo 30, které kolem dotazníků koluje po komerčních webech, nemá uvedený zdroj, takže ho ber jako odhad. Skutečné číslo si domluv s vedoucím práce a ověř ve směrnici nebo opatření děkana své fakulty.

Musím mít u rozhovoru písemný souhlas s nahráváním?

Písemný souhlas nemusí být vždy povinný, ale souhlas nahraný na začátku záznamu tě chrání kvůli GDPR i u obhajoby, když se komise zeptá, jak jsi data získal. Pokud firma žádá anonymitu, neuváděj jméno ani pozici, která by člověka prozradila.

Co když firma nezveřejňuje výroční zprávu?

Výroční zprávu píše jen část firem a rozvahu ve sbírce listin najdeš skoro vždy. Malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu ale podle § 21a odst. 9 nemusejí zveřejnit výkaz zisku a ztráty, tedy právě ten výkaz, na kterém analýza stojí. Ověř si to předem.

Ověřené zdroje

Primární dokumenty, ze kterých článek vychází. Otevři si je a zkontroluj mě.

  1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 21a, úplné znění v databázi Zákony pro lidizakonyprolidi.cz
  2. ARES, Administrativní registr ekonomických subjektů, Ministerstvo financí ČRares.gov.cz
Další články z blogu