AI v závěrečné práci: co musíš přiznat

Proč neexistuje jedna odpověď

Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách umělou inteligenci nezmiňuje ani jednou, takže celostátní pravidlo, které bys mohl citovat, neexistuje. § 47b škole ukládá jen to, že obhájené práce zpřístupní veřejnosti prostřednictvím vlastní databáze kvalifikačních prací a způsob zpřístupnění stanoví její vnitřní předpis; odevzdanou práci navíc musí zveřejnit nejméně pět pracovních dnů před obhajobou. Pravidla o AI proto vznikají o úroveň níž, ve směrnicích a opatřeních děkana a ve studijním a zkušebním řádu. Univerzita Karlova to ve svém doporučení píše otevřeně: rámec je pouze doporučující a jednotlivé fakulty si samy stanoví, do jakého stupně budou generativní AI povolovat. Doporučení k tomu přiznává právo, které se snadno přehlédne: užití generativní AI můžeš při tvorbě práce odmítnout bez udání důvodu.

Vzorec, který se v praxi reálně objevuje

Vzorec, na kterém se české školy shodují, je prohlášení, ne zákaz, a má tři podoby. Podle doporučení Univerzity Karlovy obsahuje každá závěrečná práce Prohlášení o užití generativní umělé inteligence a připojíš ho na začátek práce. Pravdivě a konkrétně v něm popíšeš, jak, v jakém rozsahu a k jakému účelu jsi jaké nástroje využil; v případě potřeby se prohlášení rozvede v samostatné příloze. ČVUT jde v metodickém pokynu č. 5/2023 jinou cestou a u úpravy textu i struktury chce použití AI uvést mezi seznamem použitých SW. Obě řešení dělají totéž, jen jinde: převádějí otázku, co smíš, na otázku, kde to napíšeš.

• Klauzule přímo v prohlášení, dnes nejtransparentnější a nejčastěji očekávaná varianta
• Zmínka o použití AI v textu metodické kapitoly, kde popíšeš, k čemu přesně jsi nástroj použil
• Uvedení nástroje mezi zdroji nebo použitým softwarem, kde se vzory mezi školami liší a řeší je článek o tom, jak citovat AI nástroj

Tyto tři přístupy nejsou rovnocenné

Univerzita Karlova dělí činnosti do tří stupňů a rozdíl mezi nimi je zásadní. U prvního stupně, kam patří konzultace hlavních tezí, návrh osnovy nebo gramatická oprava jednotlivých úseků, stačí vyplnit prohlášení. Druhý stupeň, tedy generování textu z poznámek, přeformulování vlastního textu nebo překlad částí práce, máš vždy konzultovat s vedoucím práce. Třetí stupeň, kdy práci vytvoříš prompty a sám vystupuješ jen v roli editora, pracovní skupina pro generativní AI doporučuje zcela zakázat. ČVUT vede hranici jinde: kontrolu gramatiky podle metodického pokynu uvádět netřeba, u rešerše a struktury textu uvádí hodnocení Částečně, ale teze, výsledky a citace si nástrojem zpracovat nesmíš vůbec. Povinná kontrola originality je přitom ještě jiná věc, hledá shodu s existujícími texty, ne autora věty.

Co za tebe AI opravdu neudělá

Jednu věc ti nikdo nesebere: u státní závěrečné zkoušky sedíš sám a komise se může zeptat na kteroukoli větu v textu. Když nedokážeš vlastními slovy vysvětlit, proč tam stojí, žádný nástroj ti v té chvíli nepomůže. Jestli je text z AI plagiát a co o něm zvládnou říct detektory, rozebírá samostatný článek o tom, jak fungují AI detektory.

Prohlášení: rovnou s klauzulí o AI

Přiznání použití AI je administrativní věta, kterou studenti řeší pět minut před odevzdáním, i když formulaci jim obvykle předepisuje škola. AIPráce generuje prohlášení o samostatném zpracování hned ve variantě s klauzulí o použití nástrojů umělé inteligence, takže ho máš v exportu včetně formulace o akademické integritě. Přesné znění i jeho místo v práci ti určuje předpis tvé fakulty, finální kontrolu tedy děláš ty.